Úprava fotografií

Autor: Roman Pihan
Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal velmi úspěšnou knihu „Mistrovství práce s DSLR“ a její volný druhý díl – „Mistrovství práce se světlem“.

Praxe při zpracování fotografií
Málokdy je fotografie zcela hotová již na kartě. Větší či menší úpravy jsou většinou nutné, nemluvě o přípravě fotografií pro tisk. Tento článek popisuje základní úpravy fotografii, které se většinou provádí u každého obrázku. Na trhu je velké množství programů pro editaci fotografií - od těch nejjednodušších až po Photoshop. Protože Photoshop se stal v posledních letech de facto standardem, jsou ukázky úprav popsány na něm, ale věřím, že po pochopení principu nebude problém nalézt odpovídající postupy i u jiných programů.
U takovýchto fotografií je potřeba mít již na scéně v hlavě cílový záměr snímku a výsledku potom dosáhnout jednak optickou cestou (expozice, parametry obrazu, filtry atp.) a jednak výslednou úpravou ve Photoshopu. Canon EOS 10D, 1sec, f/22, ISO100, 28mm, filtry,RAW

První selekce fotek
  Tady není asi co radit. Snad jen - bez milosti vyhazujte fotky, které jsou o ničem nebo které neodpovídají kvalitou. Z 10 fotek na stejné téma vyberte 2 nejlepší a ostatní smažte. Stejně nebudete mít čas je dále upravovat a stejně se nikdo na stejné fotky nebude chtít dívat. Jsou samozřejmě výjimky u fotek, které byste normálně vyhodili, ale z nějakého důvodu pro Vás mají velkou hodnotu. Selekci fotek nechte pár dní "uležet" (jde-li to) - s odstupem několika dní se na ně budete dívat objektivněji. Pokud máte ambice tvořit kreativní nebo reklamní fotky, musíte si setsakramentsky rozmyslet, které, jak a v jakém pořadí budete prezentovat. Musí to být ty "nejlepší", musí být bez chyb a 100% vyladěné. Nezřídka kdy se stává, že ze 100 pořízených fotek ukážete klientovi 10 a on si vybere 1, která potom bude použita (otištena). U kreativní fotografie je to podobné - prezentací 50 podobných fotek neudržíte pozornost, ztratíte dynamiku a publikum unavíte a otrávíte. Méně je někdy zkrátka více...

Není nic špatného na tom nafotit třeba 1000 digitálních fotek, když se učíte něco fotit (děláme to všichni skoro každý den). Není nic špatného na tom nafotit treba 1000 fotek, když chcete mít svého psa ve výskoku jak chytá balónek. Není nic špatného na tom si dokumentovat den po dni treba 1000 fotkami postupující stavbu nebo dospívání své dcery. Co je ale bezpodmínečně nutné, je nepovedené fotky mazat, zbylé rozumně třídit, archivovat, zpracovávat, připravovat k prezentaci a tisknout. Jinak se chytíte do výše uvedené digitální pasti, která vede k inflaci JPG souboru typu "můj opilý kamarád 1000x jinak". A abyste na uvedené třídení, archivaci, zpracování, připravu k prezentaci a tisk meli cas, musíte treba z dovolené (po selekci a vymazání) privézt ne 3000 fotek, ale 300 a to tech správných! A o tom to je.... A práve nekteré tipy a triky jak potom dále s temi 300 správnými pracovat najdete v tomto clánku.Já na prohlížení fotek používam program ACDSee, který do verse 3 byl zdarma (jednou za 90 dní musíte stáhnout z internetu nové reklamy) a který je snad stále ješte na ruzných CD a na internetu ke stažení. Když posuzuji kvalitu fotek, posuzuji je ve 100% zvetšení (1 pixel obrazovky = 1 pixel fotky). Vyhazuji nezaostrené, zašumené atp. Následne ve zvetšení "Best fit" (fotka se celá vejde na obrazovku) posuzuji kompozici a obsah. Fotky o nicem, prípadne typu 100x jinak mažu. Ty co zbydou už mi stojí za námahu s dalšími kroky. I s tímto "tvrdým" postupem mám dnes v archivu již pres 30.000 fotek... Skvelou variantou k ACDSee je Zoner Media Explorer. Je cesky, umí spoustu užitecných vecí s obrázky, stále se vyvíjí a není drahý.

Pojmenování a třídění
  Zavedte si nejaký systém pojmenovávání a zatridování fotek. Já nepoužívím žádný digitální archiv ani katalog, používám obycejný Total Commander. Fotkám dávám jména a zatriduji je do obycejných složek (adresáru). K odlišení fotek jednoho námetu používám císla - napr. "Bangkok paláce 01.jpg", "Bangkok paláce 02.jpg" atp. Prejmenovat nekolik souboru a automaticky je ocíslovat umí jak Total Commander tak ACDSee. Z praxe ale vím, že každému vyhovuje jiný systém, takže si zvolte svuj. Pocet bodu x rozmer x dpi Pro úpravu fotografií je klícové porozumet vztahum mezi poctem bodu fotky (v pixelech), velikostí fotky (v cm) a dpi (pixelu na palec, 1 palec=2.54cm). Máme-li fotografii o vodorovném poctu bodu 3000 pixelu a požadujeme-li rozlišení tisku 300 dpi, velikost fotografie bude 3000 / 300 = 10 palcu = 25,4cm. Stejne se postupuje i pro svislý rozmer. Z logiky veci plyne, že 3 veliciny (pocet bodu - dpi - rozmer) jsou spolu svázány a vždy je možné zadat pouze 2. Ta tretí proste vyjde výpoctem. Dpi pritom musí být stejné ve vodorovném i svislém smeru.

dpi = pocet bodu / rozmer v cm * 2.54
rozmer v cm = pocet bodu / dpi * 2.54
pocet bodu = rozmer v cm * dpi / 2.54

Photoshop má na změnu rozlišení následující okno, kterým reší všechny myslitelné situace:

Pokud není zaškrnuta volby Resample Image (Prevzorkovat obraz), Photoshop nedovolí menit pocet bodu fotky (fotka zustane beze zmeny) a mení se pouze rozmer v cm a dpi (Resolution). Zmeníme-li jedno, Photoshop ihned prepocítá to druhé. Pritom dpi a rozmer v cm jsou jen císla zapsaná kdesi uvnitr JPG souboru. Duležité je, že fotografie se jinak nezmení - její pocet bodu zustane beze zmeny.

Pokud je zaškrnuta volby Resample Image (Prevzorkovat obraz), Photoshop dovolí menit i pocet bodu fotky (Pixel Dimension). Mužeme tedy zadat jakékoliv 2 hodnoty ze sady: 1. Pocet bodu (Pixel Dimension) 2. Rozmer v cm (Document Size) 3. Dpi (Resolution) Photoshop okamžite dopocítá tretí. Pokud je zaškrtnuta volba Udržovat proporce (Constrain Proportions), Photoshop automaticky udržuje stále stejný pomer stran X a Y. Pokud se ve finále mení pocet bodu fotografie (delá se prevzorkování - Resampling), je možné zvolit matematickou metodu použitou pro prevzorkování. Nejkvalitnejší je Bicubic, další volby jsou Bilinear a Nejbližší soused (Nearest Neighbor). pro fotografie vždy používejte Bicubic!

Základní úpravy ve Photoshopu
  I když digitální fotografie svádí ke znacným úpravám fotografií v pocítaci (Photoshop je opravdu mocný nástroj) nejsem príznivcem silného zasahování do kreativní fotografie. Pokud se nejedná vyslovene o pocítacovou grafiku ci koláž, úpravy by se mely omezit na základní orez, tonální ci barevné úpravy, retuš a samozrejme nezbytné zmeny rozlišení, doostrení atp. Ctím zásadu, že ve Photoshopu by se nemelo delat více než tolik, kolik se zvládne použitím filtru pri expozici nebo ruzných triku pri zvetšování klasických barevných negativu. Vcetne tisku se tak vlastne jedná o tvorbu "digitálních positivu". Zde uvedené úpravy ve Photoshopu predpokládají základní znalost práce v programu Photoshop - verse 6, 7 nebo 8 (CE) nebo CS, prípadne ve Photoshop Elements. Není to výukový kurz, ale zdroj inspirace mnou nejpoužívanejších triku a tipu pro vlastní experimentování. Radu dalších bežných nebo naopak zcela specifických postupu (napr. na odstranení cervených ocí atd.) najdete napríklad zde.

Vyrovnání kontrastu - Auto Contrast
  Úpravu skoro každé fotografie zacínám aplikací funkce Auto Contrast (Kontrast automaticky) (Alt+Shft+Ctrl+L).

  Tato funkce nemení barevné podání ani rozložení jasu v obraze, ale pouze roztáhne RGB kanály na celý jejich rozsah. Další podrobnosti lze najít v clánku Histogram a jeho praktické použití a Dynamický rozsah (konstrast) scény. Cím více se fotografie po aplikaci funkce Auto Contrast zmení, tím méne presne byla exponována
(byla podexponována nebo preexponována). Oboje je bohužel špatne. Podexpozice snímku a jeho následné zesvetlování vede k dramatickému rustu šumu zejména v tmavých oblastech. Preexpozice tolik nevadí, pokud ale nemá snímek prepaly. Ty jsou katastrofa. Pekný clánek na toto téma (anglicky) je na Internetu pod názvem Expose (to the) Right.

Funkce Auto Contrast (Kontrast automaticky) (Alt+Shft+Ctrl+L)

Funkce Auto Contrast (Kontrast automaticky) (Alt+Shft+Ctrl+L) funguje následovne: Najde se vlevo na histogramu nejtmavší kanál (v našem príklade zelený-G) a natáhne se jako by byl z gumy tak, aby se práve dotýkal levé hrany histogramu Spolecne s G se natáhnou i kanály R a B o stejnou hodnotu jako G, tudíž se nebudou dotýkal levé hrany histogramu Totéž se provede vpravo s nejsvetlejším kanálem (v našem príklade modrým-B) a opet o stejnou hodnotu jako B se natáhnou i kanály R a G Auto Contrast (Kontrast automaticky) (Alt+Shft+Ctrl+L) zarídí, že je bezezbytku využito celé pole histogramu, žádný kanál nebude preexponován a protože se všechny kanály natahují vždy o stejnou hodnotu, tak se nijak nezmení barvy.

Ořez (Crop)
  Orez je základním nástrojem a odpovídá orezu pri zvetšování prípadne orezu provedeném již na hotové fotografii nužkami. Pro volbu správného orezu platí zejména pravidla kompozice obrazu uvedené v clánkuTipy a triky pro pekné fotografie. Je treba si ale uvedomit, že orezem pricházíte o pixely obrazu a tím o rozlišení!

	Pred		Po
	Stredová kompozice, bez dynamiky - bylo to tak snímáno kvuli zaostrování na strední zaostrovací bod.		Ořez na úhloprícku s dynamikou a lepším vyplnením obrazu. Z 6 megapixelového obrázku je, ale 3 megapixelový...

  
  Horizont/svislice Pri focení byste meli stále sledovat vodorovný horizont (zejména more nebývá do kopce)
nebo svislice (stromy, budovy atp.). Porušení této zásady je hrubou chybou. Stane se Vám ale,
že to neuhlídáte jako já na uvedené fotce, kde jsem podvedome vyrovnal do vodorovné polohy
strechu jeepu místo horizontu more. Nezbývá než to opravit ve Photoshopu:

Srovnání svislic/horizontu
	Zapnete nástroj Measure Tool (Merítko) (I) Natáhnete linku na horizont/svislici, který chcete mít vodorovný/svislou Zvolte Image/Rotate Canvas/Arbitrary (Obraz/Natocit plátno/O jiný úhel) Photoshop Vám již pripraví do okénka Angle (Úhel) správný úhel pro natocení plátna na vodorovný/svislý stav Zvolte OK
	Nyní je obrázek správne otocený,  ale logicky má po okrajích bílé plochy.
	Je nutné ješte obrázek oríznout tak, abyste se       bílých ploch zbavili. Logicky se ale obrázek zmenší a tím prijdete o cást jeho plochy a rozlišení!

   Korekce zkreslení typu "flaška" Bežný problém pri focení architektury. Díky focení zespoda nahoru se svislice sbíhají a domy mají proto tvar flašky. Odstranení je možné ve Photoshopu napríklad takto:

Korekce zkreslení typu "flaška"
	Puvodní obrázek. Vzhledem ke snímání zespoda nahoru trpí obrázek znacným zkreslením perspektivy - "flaškou"
	Postup odstranení: Vyberte celý obrázek (Ctrl+A) Volte Edit/Transform/Perspective (Úpravy/Transformovat/Perspektiva) Vhodným posunem táhel srovnejte obrázek
	Výsledek: Perspektiva byla srovnána

Základní retuš
  Obcas se stane, že na obrázku se objeví rušivé prvky. Mohou to být nechtené predmety (dráty), výraznejší vady pleti (pihy), necistoty na cipu ci cokoliv, co na obrázku prekáží. Ideálním nástrojem na tyto drobné retuše je nástroj Clone Stamp (Klonovací razítko) (S)
nebo Healing Brush (J).


  Již méne se ale ví, že oba tyto nástroje lze zapnout do režimu, kdy pouze zesvetlují nebo pouze ztmavují. Režim prolnutí se volí v horní lište - Lighten (Zesvetlit) nebo Darken (Ztmavit).

Pokud retušujete tmavé dráty pres světlou oblohu (viz níže), díky režimu Lighten (Zesvetlit) nehrozí, že omylem kus oblohy nechtěně ztmavíte:

Originál	Po retuši
Na originálním obrázku prekážejí rušivé dráty.	Po retuši nástrojem Clone Stamp (Klonovací razítko) (S), režim Lighten (Zesvetlit).

Jasové korekce (zesvetlení/ztmavení)   I když jasová korekce fotky vypadá na první pohled stupidne, není to tak jednoduché jak by se mohlo zdát. Pritom vetšina fotek (cca 60%) jasovou korekci vyžaduje! Na rozdíl od jasových korekcí u filmu, který nemá nijak ostre ohranicené oblasti cerné a bílé, jsou jasové korekce digitálních souboru silne komplikovány práve existencí tvrdých limitu cerné (RGB=0,0,0) a bílé (RGB=255,255,255). Pokud má fotografie funkcí Auto Contrast srovnán kontrast (to znamená, že fotografie využívá celý dynamický rozsah fotoaparátu), je nutné provádet jasové korekce skoro výhradne pomocí zmeny funkce Gamma. Gamma Jednoduše receno, gamma nemení nesvetlejší a nejtmavší bod obrázku ale mení rozložení jasu uvnitr rozsahu šedých. Tím vzniká dojem zesvetlování/ztmavování obrazu. Protože se ale nemení krajní body (bílá/cerná) nedochází k prepalum bílé ci ztráte kresby v cerné. Gamma má na svetlost/tmavost fotografií subjektivne nejvetší vliv. Gamma a barvy    Nastavení gammy má dramatický vliv na barvy obrázku. Pokud pomocí gamma obrázek zesvetlíme, barvy vyblednou (pridáme do všech barev bílou a tím se relativní sytost barev sníží). Naopak pokud obrázek pomocí gamma ztmavíme, ze všech barev odecteme bílou a tím sytost barev stoupne. Ztmavení pomocí vrstvy Tento postup ztmavuje pomocí gammy obrázek, címž se zvýraznují (sytí) barvy. Je obzvlášte vhodný pro snímky od more s výraznou - ideálne mraky pokrytou - oblohou. Dává obrázkum pohlednicový vzhled. Princip je v interakci vrstev (prolnutí) typu Multiply (Násobit), která svetlá místa ztmavuje více než tmavá a sytí barvy. Použije-li se naopak prolnutí typu Screen (Závoj), obrázek se zesvetlí a barvy vyblednou. Rízením Opacity (Krytí) v % je možné sílu efektu nastavovat. Stejného efektu se dá dosáhnout pomocí Krivek (Curves), ale postup s vrstvou je jednoduší a reprodukovatelnejší. Varianta s maskou, která se naplní napr. cernobílým gradientem, umožní ztmavovat pouze vybrané cást obrázku (treba pouze oblohu) a tím zvýraznit barvu oblohy a mraku a pritom neovlivnit popredí:

Metody zesvetlování fotografií (Zcela stejný postup se dá použít pro ztmavování, akorát si všímáte levé=cerné cásti histogramu) Prípad 1 Fotografie nevyužívá celý dynamický rozsah fotoaparátu. Nejtmavší bod reálné scény se zobrazil na fotografii jako digitální cerná, kdežto nejsvetlejší bod scény se zobrazil pouze jako svetle šedá (horní pruh - bod 1). Fotografie byla tedy podexponována. Zesvetlit takovou fotografii je možné natažením jasového histogramu vpravo. Ve Photoshopu se to provede volbou Levels (Úrovne) a to tak, že pravý jezdec A, který by mel oznacovat nejsvetlejší bod, se presune pod skutecne nejsvetlejší bod fotografie (modrá šipka). Tím se jasový histogram natáhne jako na gume ve smeru cervené šipky, využije se celý dynamický rozsah a fotka logicky zesvetlá (dolní pruh). Zcela stejný efekt se docílí použitím funkce Curves (Krivky) - obr. vpravo a sice presunem bodu A doleva do místa šedé která se stane bílou. Pokud bychom stejný postup provedli i pro cernou, provedli bychom vlastne rucne funkci Auto Contrast (Kontrast automaticky). Prípad 2 Fotografie využívá celý dynamický rozsah fotoaparátu. Nejtmavší bod reálné scény se zobrazil na fotografii jako digitální cerná a nejsvetlejší bod scény se zobrazil jako digitální bílá (horní pruh). Pokud použijeme postup jako v prípadu 1, tak fotografie sice zesvetlí, ale kresba svetle šedých míst od bodu 1 vpravo (horní pruh - modré šrafování) bude znicena a nahrazena jednolitou ciste bílou plochou. Svetlé pixely od bodu 1 vpravo se totiž dostanou mimo rozsah a "oprou" se o RGB=255,255,255 tedy ciste bílou. Prípad 3 - Zesvetlení pomocí gamma V prípade, že fotografie využívá celý dynamický rozsah, je zesvetlení pomocí gamma jedinný správný zpusob. Gamma se mení posunem stredního jezdce A vlevo (zesvetlení) nebo vpravo (ztmavení). Analogicky na krivkách (Curves) se prohýbá krívka nahoru (zesvetlení) nebo dolu (ztmavení).

Ukázka ztmavení pomocí vrstvy
Pred		Puvodní obrázek. I pres použití polarizacního filtru pusobí barvy vybledle a málo "pohlednicove". Prícina je mimo jiné v težišti svetlých odstínu fotografie i když expozice byla v zásade správná - viz histogram.
Po ztmavení barev		Ztmavený obrázek uvedeným postupem s krytím 100%. Zcela ekvivalentní by bylo použití Krívek (Curves) s nastavením:
Po ztmavení barev i s gradientem			Ztmavený obrázek uvedeným postupem vcetne aplikace masky a gradientu. Gradient vidíte vedle obrázku. Popredí tak zustalo puvodní ale vzdálenejší pozadí a obloha se ztmavily.

Zvýšení/snížení kontrastu   Rada fotografií trpí malým/velkým kontrastem. Je to zpusobeno z 99% svetelnými podmínkami za kterých bylo snímáno. Jednou z možností je zvednout/snížit kontrast v parametrech fotoaparátu nebo snímat do RAW a kontrast zvednout/snížit pri zpracování RAW fotek. Pokud na to ale na scéne zapomenete, není-li to možné ci to nebylo zrejmé, lze opet fotografie snadno zachránit. Postup pro zvýšení kontrastu je zcela stejný jako u Ztmavení pomocí vrstvy, jedinný rozdíl je v nastavení prolnutí vrstvy na typ Overlay (Prekrýt). Stejne funguje i regulace efektu pomocí Opacity (Krytí) vrstvy v % a prípadne pomocí aplikace více vrstev.

Zvýšení kontrastu Zvýšení kontrastu se opet delá tak, že se beze zmeny ponechají krajní body histogramu (cerná a bílá) a mení se pouze rozložení jasu uvnitr histogramu = uvnitr dynamického rozsahu = mezi šedými. Puvodne plynulý a lineární prechod šedých se pomocí krivek nebo pomocí vrstev s prolnutím typu Overlay (Prekrýt) zmení na typ "S", kdy strmejší stredová cást se projeví jako zvýšený kontrast. Obdobne by se provedlo snížení kontrastu, kdy krivka by místo tvaru S mela tvar obráceného S.

Vliv vrstvy s prolnutím typu Overlay (Prekrýt) je pomerne dramatický,
takže málokdy budete potrebovat krytí více jak 70%.

Pokud je treba kontrast snížit (méne castý prípad) je treba vrchní vrstvu jasove invertovat (Ctrl+I).
 

Ukázka zvýšení kontrastu pomocí vrstvy
Pred		Puvodní obrázek. I pres použití polarizacního filtru a perfektní expozici (viz histogram) pusobí obrázek vlivem pocasí pomerne nevýrazne.
Po zvýšení kontrastu		Zvýšením kontrastu obrázku vrstvou s prolnutím typu Overlay (Prekrýt) a s krytím 100%. Efekt je pomerne silný a zvýšený kontrast oblohy jí skoro celou vybílil. Zcela ekvivalentní by bylo použití Krívek (Curves) s nastavením:
Po zvýšení kontrastu i s gradientem			Zvýšený kontrast uvedeným postupem vcetne aplikace masky a gradientu. Gradient vidíte vedle obrázku. Kontrast oblohy byl díky cerné barve masky ponechán puvodní.
Po zvýšení kontrastu spodní cásti a ztmavení barev horní cásti				U tohoto obrázku by se pomocí masky a gradientu dalo kombinovat ztmavení barev na horní pulku (oblohu) a zvýšení kontrastu na spodní pulku (kameny).

Barevné korekce 
  I když Photoshop nabízí radu nástroju na automatické ci poloautomatické vyrovnání barev
(napr. vyrovnání barev podle šedého bodu), ve vetšine prípadu stejne skoncíte u rucního doladení.
Na nekalibrovaných monitorech (zejména LCD, kde se mení gamma s úhlem pozorování)
to nikdy nebude zcela presné, ale pokud se naucíte "znát svuj monitor",
výsledky mohou být pomerne uspokojující. Stejne jako u korekcí jasu je moudré provádet korekce barev výhradne pomocí gamma,
tentokrát ale v jednotlivých barevných RGB kanálech. Za mnoho slov necht hovorí príklad:

Ukázka barevných korekcí
Pred		Puvodní obrázek. Vznikl zcela bez prípravy behem svatebního obradu, kdy nebylo možné nic rešit. E-TTL automatika blesku snímek podexponovala, protože v okolí zaostrovacího bodu (cervene) je prevaha svetlých odstínu, které zcela v souladu se svým algoritmem udelala stredne šedé. Takováto scéna by vyžadovala expozicní kompenzaci blesku kolem +1 až +2 EV. Vím to, ale proste jsem to nestihl.
Po vyladení jasu		Po aplikaci funkce Auto Contrast (Kontrast automaticky) a zesvetlení fotografie vrstvou s prolnutím typu Screen a krytím 80% se jas srovnal. Co zustalo jako dusledek podexpozice je silne cervený nádech fotografie. Zejména pletová barva ruky vypadá, jako že nevesta práve vyšla ze sauny...
Po vyladení barev		Pomocí gamma korekce jednotlivých barevných kanálu Red, Green a Blue (Photoshop nástroj Curves (Krivky)) byla srovnána barva. Z krivek je zrejmé, že byla ubrána cervená a pridána zelená a modrá.

Doostrení   Kolem doostrování fotek panuje cilá diskuze. Již jsem slyšel i názory, že napr. DSLR Canon jsou pekný "šmejdy", protože fotky z nich jsou méne ostré než napríklad z kompaktních fotoaparátu.   To je celé nedorozumení! Každá fotka z fotoaparátu nebo ze scanneru potrebuje doostrit. Vypadá potom proste lépe. Problém je ale v tom, že levné fotoaparáty ostrí již ve fotoaparátu a fotku ukládají na kartu jsou doostrenou, kdežto vetšina DSLR ostrí ve fotoaparátu jen velmi jemne a tudíž nechává následné ostrení na Vás. A je to velmi moudré, protože doostrení by mela být vždy poslední operace provedená až po všech ostatních úpravách! Proto ostrit ve fotáku moudré není.   Druhý duvod, proc DSLR neostrí ve fotáku, je v tom, že každá fotka potrebuje doostrit trochu jinak a doostrováním vzrustá šum (doostrování je podobné pridávání výšek u muziky). Samozrejme, pokud se rovnou z fotáku fotka prohlíží, vetšinou budou fotky z levných fotáku vypadat "ostrejší".

Filtr Unsharp Mask (Doostrit) Ve Photoshopu slouží k rízenému ostrení nástroj Filter/Sharpen/Unsharp Mask (Filtr/Zaostrení/Doostrit) s následujícími parametry: Amount (Míra) ríká sílu efektu (1-500%). Normální hodnoty jsou 50-150%, pro speciální úcely i více Radius (Polomer) ríká, kolik pixelu kolem nalezené hrany bude doostrováno (bude jim zvyšován kontrast - strmost). Rozsah je 0.1 až 250. Normální hodnoty jsou 0.8-1.5, pro speciální úcely i méne Treshold (Práh) ríká minimální odlišnost pixelu od svého okolí, aby byl zostren (jinak zustane beze zmeny). Rozsah je 0 až 255. Normální hodnoty jsou 0-10. Nastavíte-li 0, ostrí se vše což vede ke zvýšení šumu (ostrí se i šum)!

Ukázky ostření
Puvodní obrázek se všemi parametry nastavenými na "Standard". Canon EOS 10D, 1/125s, f/11, ISO200, objektiv Tokina AF 19-35mm f/3.5-4.5, 19mm
Doostreno sadou 100/1/2 (Míra/Polomer/Práh). Toto je zhruba základní sada pro bežné doostrování fotek.	Doostrenou sadou 400/0.3/2 (Míra/Polomer/Práh). Tato kombinace je velmi vhodná pro špatne zaostrené fotky bud vlivem chyby ostrení nebo vlivem rozhýbání snímku. Takové fotky je schopná cástecne zachránit.
Doostrenou sadou 500/1/2 (Míra/Polomer/Práh). Silne preostreno - vysoká Míra (500) má tendenci silne prezárit hrany až do bílé bez kresby. Obrázek je potom nehezký.	Doostrenou sadou 100/30/2 (Míra/Polomer/Práh). Silne preostreno - vysoký polomer (30) má tendenci vyrobit omalovánky - vyhladí plochy.

Príprava pro tisk
  Příprava pro tisk zahrnuje vetšinou jasové korekce, barevné korekce, zmenu rozlišení, změnu poměru stran a jako poslední doostrení. Je treba si uvědomit, že pomer stran vašeho fotoaparátu (napr. u DSLR Canon EOS 10D
je to 2048x3072 bodu, tj. zhruba 2:3) jen málokdy bude stejný jako pomer stran standardních formátu fotopapíru.

Príklad presných rozmeru standardních fotopapíru je v tabulce:

Jak tedy napasovat fotku z fotoaparátu na jiný pomer stran papíru? Jsou v podstate 3 možnosti:

Plný formát neboli „bez orezu“ (Overall)
Fotka z fotoaparátu se umístí na papír celá a to tak,
aby delší strana sedela a kratší strana logicky vytvorí
po stranách bílé pruhy. Problémem tohoto rešení je,
že šírka bílých pruhu není totožná pro všechny formáty.
Výhodou ale je, že fotografie bude na papíre urcite celá
a bílé pruhy potom mužete snadno odstranit.

S orezem (Cut)
Fotka z fotoaparátu sice vyplní celou plochu papíru,
ale z fotky odpadne horní nebo dolní okraj (proto
se to jmenuje "s orezem"). Nevýhoda tohoto zpusobu
zpracování je, že težko odhadnete co se presne
odrízne a casto to muže být duležitá cást.

Real-Size
Zde vy preberete plnou odpovednost za data a fotka bude na papíre celá, aniž dojde k
jakémukoli orezu ci bílým pruhum. Data musí být ale upravena na presné rozmery fotopapíru
v mm a musí být prevzorkována na fotolabem urcené dpi! Tento zpusob klade na kvalitu dat
mnohem vetší nároky než predešlé 2 zpusoby ale z mého pohledu je to jediný rozumný zpusob.

Pokud jste docetli až sem, mužete se za pár týdnu tešit na druhý díl s nárocnejšími úpravami.